(Iva Husárková, 31.03.2021, basne)
Ještě se nadechni
Slyšíš
Naděje krásně zní
Poslouchej, poslechni
První
… poslední
Rozluč se, než zazvoní zvony
Je čas se obejmout, odpustit
Odcházíš, když stromy tak voní
Odcházíš, i když chceš tolik žít
Pojď, už přišel tvůj čas
Je čas
Teď zašeptej: sbohem
Sestřičko, prosím vás
Jen plač
Až smíříš se s Bohem
Už z rozežraných plic
Plač, plač
Nezbude vůbec nic
Rozluč se, než zazvoní zvony
Je čas se obejmout, odpustit
Odcházíš, když stromy tak voní
Odcházíš, i když chceš tolik žít
Milost, slitování
Máš strach
Už není čas ani
Na poslední přání
Jsi prach
A v prach …
Zvony zvoní . . . . . . . . . . . . . . . . .
https://www.youtube.com/watch?v=YrLk4vdY28Q
běžíš pokosenou loukou, vdechuješ svěží vzduch do plic, voňavou nebeskou loukou, raduj, se křič, sbíráš sny a vzpomínky na náruč tatínka, na polibek maminky, láska je blízko, zdá se, cítíš úlevu a klid, už žádný smutek v hlase, je čas se radovat, je čas žít.