(Alegra, 04.04.2021, basne)
Mráz klamnou změtí namaloval květy
si na skle vlivem venkovního chladu
a ostří rána stíná bez odvety.
I noc se krátí. Krokem slovosledu
se znovu ztrácí význam dnešní vize
a mlhou padá snaha beze smyslu.
Vhled z nitra – zima postříbřila přízeň
a sněží měkce střetem vlastních smyslů
a studí, trvá, bodá sladkobolně
tou krutou silou lehounkého sněhu.
I třpytem ledu vepisuje do mě
svou báseň ticha, bolestivou něhu
jíž šeptá táhle sladké usínání.
Jen okamžik a –
nejsem, nejsou, ani...