Potřeba

(petrzal, 12.04.2021, basne)

Pomalu a měkce,
mi nohy dáváš do klínu.
Chodidla tvá jsou sekce,
kde neztrácím ani vteřinu.

Stejně jak úsměv teplý,
jímž rozpouštíš stíny na duši.
Chvilky ty kdyby se trochu vlekly,
v objetí které čas nikdy neruší.

Jak z poháru víno tě ustrkávám,
jazykem zkoumám lásky buket.
Hlad po tobě znovu a rád poznávám,
když touha již začala pučet.

Nasytím prsty a dlaně hladové,
lačné po tom tvou kůži číst.
Vždyť přeci všichni tvorové,
tak moc potřebují lásku mít.

www.liter.cz