(kudlankaW, 01.06.2021, basne)
Pár rozesetých dvojic
májově zkrápěných mrholením
V neforemném těle
týdny neholený
sedí
a cosi si značí
Tři úplňky
je již mimo značky
kapitánů průmyslu
a tu si uvědomil
že výraz sociální síť
má úplně jiný význam než v úvodu devadesátek
kdy se tak označoval program pro propouštěné zaměstnance
ve vyšším věku
nyní generace z plyše
vzešlá ze sametu
provozuje s propůjčeným názvem onu síť
v prostoru virtually
nešťastníci padesát plus
můžou maximálně zpívat
na schodech chrámů
zahořklé blues
Nic už je nezachytává
padají bez konce
snad je natažená ještě ta protialkoholní
pocit sladkobolný
nad krabicovým vínem
Otékající
vytváří na lavičce nahodilou změť čar
kterým rozumí jen on sám
mapuje papír
vyťukává do papíru
jako do kůže tatér
poeta
po všech těch létech
ještě stále amatér
při těle
pohlíží
na dívky vyspělé
přehlíží
dvojice co vychutnávají
u stolů a lavic z kmenů stromů
volnost
i to své
někdy s láskou
převážně s rutinou
točené
Prochází impozantní postava dívky
ve sportovně vykrojených
kraťasech co už nemohou být úspornější
svalnatá stehna
stejně tak půle
co z půle opouštěly
okraje šortek
Usiluje jí odezírat ze rtů
té nadpozemsky stavěné
číst
co bude brzy vyřčené
Ach jak je domýšlivý
rád by vkládal dívkám
i ženám do úst
to co by rád slyšel
pod jeho chodidly
neslyšně
tiše
vyrůstá tráva ostřice