(kudlankaW, 17.06.2021, basne)
Straním se lidí
vždy tomu tak bylo
kam má paměť sahá
mám bujné představy
a nadto čekám
kdy se štěstí unaví
Zatím však život pádí tryskem
slzy ty kanou
po příjmu nízkém
Pocit štěstí
nechtěj po nikom blízkém
a už vůbec ne
po někom vzdáleném
jsem tak často chybujícím
hříšným
Slyšte zvěsti
ty kdož jsi bez viny
jako první hoď kamenem
smíš mě i udeřit pěstí