Skořicí s jablkem svíčka voní,
na koberec jsme sklouzli zase,
lásky užijeme si jak loni,
bez hranic věru býti zdá se.
V předehře zkouším být trpělivý,
nebýti jenom sobec pouhý,
někdo z vás možná se tomu diví,
rozkoše užít chci čas dlouhý.
Mám rád, když dívka má slastně vzdychá,
než spojíme se v plné kráse,
do oušek šeptám jí slůvka tichá,
líbám a laskám ji, ona vzdá se.
Měsíc nám z oblohy oknem mává
a vánek těla rozpálená
chladí, já šeptám jí: "Moje drahá,
jen ty jsi moje vyvolená!"
Jsme dva, však jediné srdce máme
a spolu štěstím se zalykáme.