(Emily Říhová, 24.08.2021, basne)
V ranním slunci záblesků na tisíce,
to noční déšť omyl zemi prach,
svět třpytí se a vánek hladí líce,
je snadné nemít ze života strach.
Když vítr osuší ty nebeské slzy
a ptáci zanotují píseň radostnou,
na stesky a nářky je vždycky brzy,
usměj se a vykroč na cestu svou.
Možná je plná výmolů a louží
i přes to je ta cesta pouze tvá,
jdi za tím po čem tvé srdce touží,
ať plní se i přání neskromná.
Přání, která mají krásné cíle,
štěstí a radost jistě přinesou,
jsou odměnou za těžké chvíle,
co provází Tě cestou necestou.