(mkinka, 03.09.2021, basne)
Já vím,
občas se ploužím
mezi řádky.
Mluvím i zpátky.
Ty díváš se
nejen z dálky
a trpíš tiše
a nasloucháš.
A nepoutáš.
To je to pravé
rozuzlení.
Být teď a tady,
když nikdo není.
Rozumíš mi bez slov.
Jen do očí se podíváš.
Nesoudíš.
Přijímáš.
Můj příběh znáš.
Dal jsi mi záruku
tisíce opěrných skal.
Nevyčítáš.
Dáváš
na úkor sebe.
Děkuji Ti, hodné nebe.
Milionkrát za Tebe.
Já vím.
Ta báseň je jen setina.
Vděčím Ti příliš.
Ty nejlepší rovina.
Bez Tebe byla bych sutina.
Ty milé klima.
Nejlepší kamarád,
co i v bouřce má rád.
A neotočí se vzad.
Objímám Tvůj stan.
Šťastná, že Tě mám.
Můj briliant.