(mkinka, 08.09.2021, basne)
Milá babičko,
má pro Tebe švestku
z našeho stromu.
Prateta radovala se z něj.
Úrodo hřej,
ať je nám hej.
Kolik do nebe letí švestek?
Lavice prázdná nejen pro dnešek.
Břehy, krásné.
Břehy mé.
Maruško, Martičko.
Kdepak jste?
Chutnají vám v nebi?
Já vím, že za vámi letí.
A radujete se z nich jako děti.
Cítím vás tady.
Utírám si slzy.
Pořád s vámi tady.
Ošálit smrt se nedá.
Život navrátit neumí ani věda.
Stýská se mi.
Kočárek jede.
Je v něm Jituška.
Teta se směje.
Ať je šťastná
naše maličká.
Slza i švestka
psala tento příběh.
Vzpomínky hřejí jako květ.
Máme se rádi
a nebe i po smrti
se učí rozumět.
Slzy jsou očisťující
a milující.
Objímám svůj strom.
Zná příběh věků
přes sto roků.
Hřmí a umí vyprávět.
Nejsem sama.
Strom umí zašumět.
Pod jeho korunou
tkví láska,
co dýchá krajinou.
Nevyměnila bych jí za jinou.