(Sonador, 28.10.2021, basne)
Já mám díru na ponožce
pro šťouraly - levý
palec kouká nenápadně,
že prej "zásadně nic neví".
Je mi to fu(c)k.
...
Víte, někdy se to stane.
No ne že je to jako možnost -
určitě se to někdy/jednou prostě stane.
U každýho jindy. Když teda musíme hrát tu hru na čas.
Něco se zlomí.
Vono se to předtím láme furt.
"Zlomilo se to!"
"Byl to zlom!"
"Tehdy to přišlo..."
Je to strašně důležitý.
Pokaždý.
Dokud se to konečně nestane doopravdy.
Ha! nejeden chytrák teď poznamenal "co ty víš?"
Do o prav dy... oprav... do pravdy...
DO KRVE!
A o to jde. Víte?
Zlomí se to, a vy "toho" konečně necháte.
"Hej! Bože! drž ty otěže prosím co nejpevněji.
...znáš mě."
...
Mám díru na ponožce.
Je mi to fu(c)k!