(šerý, 16.11.2021, basne)
Ani vítr neví, odkud vane
hyeny vyjí a mráz olizuje bolest.
Botami kůže davu
rozšlapal jsem skřínku s líčidly
v koutech chitinový potemníci
marně sítím šeří.
Puštík uždibuje z šišek ticho
hrom v peří ukrývá
lopuchu skučím do boltce
však nohou z rohu nosorožce
nikdy nevyšel z iluze.
V alejích systematicky amputované stromy
k nebi trčící
jak rozeklané sloní nohy
van surrealisticky mízu rozevlál
zástavou s heraldickým znakem
vyvrácené brokolice mozku.
Podzemní kovadlina pekla
už na kříže hřeby kuje
lhostejno nám
kdo a koho ukřižuje.