(Jdarks, 25.12.2021, basne)
Poslouchám jak kapky deště,
tiše dopadají na okenní rám,
do tmy teď křičím ještě,
má lásko kde tě mám.
Kde ztracím tvou krásnou tvář
a upadám v zapomnění,
ve svých citech jsem nikdy nebyl lhář,
ten život se tak rychle mění.
Život je krasný a zároveň krutý,
osud si se mnou mnohdy hrál,
bez lásky pomalu plynou minuty,
vždy druhý stál jsem opodál.
Vystoupit bych chtěl ze svého stínu
v srdci nechat zahořet cit,
na malou chvilku jen na vteřinu,
chtěl bych tě lásko vedle sebe mít.