(J's .., 16.01.2022, basne)
těším se
že tam to nebolí
a vím já vděčný ač mrtvý budu dál
já odejdu
a ty budeš veselejší údolí
zůstaneš ve svém životě živá
vzdálena od bolestných svědectví
od strastiplných soukolí
vzdálena od hrůz kterých
je mi přáno v tomto nešťastném čase
kde hora kouře v srdci chrlí
žalost a beznaděj
Lásko měj se krásně a šťastně
já odcházím zmrzačen
v tichý arktický děj
z tohoto kovového Marsu
světla světa
kéž by přijala mě
ta nebeská dálava
i tam je Láska
tam budu Doma
tam to nebolí
…
dnes na oheň padla
má poslední jednoslovná fotka
nevzpomínej
že tak bídně jsem žil
ani co jsem kdy psal či řekl
kdy démon mě vzal do mračen
a co já dobrého vykonal
co já učinil ?
dnes i démon bude se mnou domračen
na Zemi
mám slzy a oheň z nich klesá do soli
a to ledové přání
vzhůru u posledních sil
dnes v železité bažině jsem sotva nohama pletl
aby mě vzala a vykouřila sopka
a popel spláchl déšť ?
že v mém srdci
rozlévá se láva v mrazu ?
již jsem dávno ztracený
a můj cit - tonoucí popocatépetl
rozpustí se
na atomy vesmírných cest
tak sbohem vodo ledová
život mě dohnal
a Ty
Lásko
raduj se pro Slunce pro nový den
pro jasnou Boží zvěst
chmurno již padlo se mnou
syčelo jak vir v plicích pro šelest
a má nová duše čistá je v Nebi v oceánech
v konejšivé pomoci
u svitu srdce z hvězd