(lampicka, 19.03.2007, basne)
Už dýchá ve stromech
a nechce se vzdát
už balancuje na hraně
v krvavých střevíčkách
Až někam do polí
jsou slyšet tyhle vzdechy
s krutostí zápolí
jak polibek od macechy
Žal prudce mě probouzí
do kalného rána
jemu nic neschází
a já jsem zase sama