(Jarunka, 17.03.2022, basne)
Jdu sama se svými myšlenkami,
ticho prý léčí a já za to děkuji.
Slyším jen zpěv ptáků nad hlavou
vlevo teče potůček
a zpívá mi píseň bublavou.
Jdu sama se svými myšlenkami
a najednou cítím,
že mě někdo volá.
Tam někde v dáli cítím ,, něco"
co mi pokoje nedá.
Jdu sama a myšlenky se schovaly do pozadí.
Stále mě někdo volá.
Co to je? A odkud to zní?
Proč neslyším,
ale cítím to volání?
Zastavím se a zavřu oči.
Mým tělem kmitá silný náboj.
Cítím to volání...
teď přijde poznání?
Ne, opět do odeznělo
a já sklidňuji své tělo.
Jdu sama se svými myšlenkami....