Čekajíc ve/snu

(Akrij8, 14.04.2022, basne)

Můj chladný dům ,kde přemítám,

svázaný vzpomínkami shořím,

na prázdném prahu zametám,

když jasné ticho rozhovořím,

přikládáš pozornost do plamene

popel a prach jsou okamžikem,

je moje tělo bezejmenné

a prázdné zdi se chvějí  smíchem.

 

Samotě zbývá rozkrojit chléb

pro zítřky dosud nezvané,

nocí se rozlila do chodeb

inkoustem v osudu vepsané

kroky, když zazvoní podkovami

bělostní koně v alejích

ohlávkou do květů rozvoní hrami

sníh dlaní v jitřních jabloních.

www.liter.cz