(Fialový metal, 03.05.2022, basne)
"*"
"***"
Milovat houpání !
Asi není zlozvyk ... jen dětí předškolních.
Houpejme se ... při pouhém ... pomyšlení.
Vždyť to hloupost ... vůbec není.
Třeba právě teď.
V tuto chvilku ... na židli.
Na sporáku.
Na pračce ... obzvlášť rychle.
Na psacím stole.
Na botníku v předsíni.
Na pařezu uprostřed mýtiny.
Na nudném školení ... bezpečnosti práce.
Na hraně.
I na okraji prkénka ... na krájení šunky.
Uprostřed fontány.
V horké vodě.
Při studeném proudění vzduchu.
I na písečné pláži.
Na krunýři ... mořské želvy.
Bez županu.
Bez podvazků ... růžových.
S dlouhými vlasy.
Rukávy.
S výstřihem ... i s úsměvem.
Od ucha ... k uchu.
Ale proč ne.
"***"
A dál být svérázné číslo.. nula, nula, sedm.
(Kyvadlo bez ciferníku.)
Časomíra sexuální vichřice.
Kyvadlo s těžištěm.
"***"
U ženy ... kousek výš.
U muže ... mnohem níž.
Jen v prvním okamžiku.
Než dojde k spojení.
Dvou bytostí ... kyvadel zasněných.
Po pár minutách.
Vteřinách.
Po rozpojení i spojení během mžiku.
A v tom neskutečně ... rychlém sledu.
Při houpání si náhle ... asi uvědomit lze.
Nebo ne ?
Proč právě ... děti Štěstěny.
Houpání !
Tak milují.
"***"
HOUPY HOU
"***"
Kafe si nedám.
To bychom nešli vůbec spát.
A nebo jen malý.
Úplně hořký.
Pro chuťové pohárky.
Pro radost z houpání.
"***"
Co já vlastně ... vůbec vím.
"***"
PS:
Pocity stále stejné ?
Tlak v údolí 188/144.
Tep ... tepe dvoukomorový ... reaktor.
Jiskření (téměř) všude.
Plány ... žádné ?
Energie ... stále víc.
Žádná ... nostalgie ?
Jasná ... obloha.
Nečitelná zpráva ... na zádech od nehtů !
Rudé moře pěnící.
Hřích v prvních lavicích !
Louka jak jedna pampeliška.
Vánek ... ledový.
Příběh nekonečný.
"***"
Nelze nikdy ... dokončit ?
"***"
Vlastně vůbec ... nic nevím.
Nevím !
Jak hloupý jsme.
Nevíme.
My moudří.
V druhých lavicích.
"***"
A navíc !
Bolí mě břuch ?
Taková (zdá se to) banalita.
Z přesycení ... na www.
(Z utopení i utopenců s cibulí.)
Bolí mě chodidla z cest.
"***"
"Bolí mě život ... jen tolik."
"JEN TOLIK ?"
Kolik mu dovolím !
Když vyprávím o smutku ?
O neštěstí !
"***"
Místo pohádek.
Místo příběhů.
Místo narození.
Všeho toho ... co máme rádi.
"CO STÁLE ... MILUJEM."
"CO JE V NÁS HLUBOKO PONOŘENÝ."
Jen netuším ... kde a jak ?
?
Ale to snad né.
"***"
"*"