(Akrij8, 08.05.2022, basne)
Začínám znova obracet slova,
v zrcadle pobledlé prázdno spí,
nepoznám rám, v němž procitám,
cizí se jeví všecko známé,
srdce je podkova, kdopak ji oková,
pomalé kroky mé v ráhnoví,
po moři hnán je těla prám,
vlny se vzedmuly pro ztracené.
Víří mi hlavou netopýři,
odkud a kudy váleti sudy
krajinou Tvou, jsi zšeřelá,
večerní písně lživé tísně,
mám duši v suši k večeři,
džbán vody na své důvody,
má víra prachem vyvřela,
jím pyšně hořkosladké višně
pro lásku, která vymřela