(Santinan Black, 20.03.2007, basne)
Motýlku, pohlaď mne křídly
odvaň mi z duše plané sliby
jsi tak křehký a krásný
v duši vyhlazuješ mi vrásky
Usmála jsem se, Motýlku, na tebe
jsi malý poklad krášlící nebe
odlétni z mojí ruky
následuj své barevné druhy
Odleťte tam, kde končí duha
tam, kde neexistuje lidská smůla
už nevracej se ke mně dál
jsi motýlek, kdo by si s tebou hrál