(Křemen, 23.05.2022, basne)
Viděl jsem tvou fotku,
a už jsi mi cizí.
Jak nalívám další vodku,
další vzpomínka mizí.
Trvalo to roky,
teď po týdnu se neznáme,
piva další loky,
a zítřek… v rovnici neznámé.
Pět let byla láska,
pak najednou loučení,
život je zas sázka,
kterou nikdo nezmění.
Chtěl bych křičet, to mi věř,
bolí to jak čert,
a když vím, že nepřijdeš,
není se mnou žádný žert.
Chtěl jsem ti říct ještě mnohé,
když přicházel konec,
bylo tak však dosti strohé,
teď musím být sobec.