(mkinka, 19.06.2022, basne)
Slunce suší zem
a já kreslím přívlastkem.
Trpělivou touhou i vlascem.
Těkám přemetem i rentgenovým zrakem.
Den se oblékl do rána
a vypráví života ladění.
Sednout si je umění.
Rodit slova v květu vlahé rosy
a zpívat uvědomění.
Nezahlcení i života pokračování.
Svoboda slova je krásné vyjadřování.
Věřím, že klid zašumí den po dni.
Obejmi mě, oblíbený.
Veršem ulovený
a pohlaď po temeni.
Je ráno i slastné sténání.
Rozbřesku milování.
Nás dvou kráčení.