(Marek Lučin, 01.08.2022, basne)
Promluvy
#opouštění #odpouštění
Když se černé světlo noci přelévá do dne, když chodíš po cestách a pěšinách,
když promlouváš s Anděly, když pozoruješ jejich znamení, když posloucháš zvuky prostoru lemovaného paprsky Slunce, je to jen mysl ohraničená v čase a na okamžik odloučená od nekonečného proudu vědomí. Pak si upamatováváš, cos viděl.
Divoké růže a rudé jeřabiny, kukuřici v polích a dozrávající pšenici v zlatých odstínech chrámu boha Re, umírající kmeny stromů plných opuštěných dutin a maliny obrostlé trním.
A tam někde v prostoru, ukrýváš se Ty.
Počátky
Léto 2022