(Martin Kučera, 12.09.2022, basne)
Dusivé probuzení,
zlit strachem a potem,
klidná řeka jezem zpění,
dialogy se šepotem.
Zoufalé rukou tápání,
ze rtů křičí prosba němá,
úporné supění do strání,
tunel který konce nemá.
S černí noci osiřelý,
do rána běs promítá,
úzkosti pach rozestřelý,
samotou zeď prolitá.