Proč někdy je osud těžký

a krutě zamíchá kartami?

Má milá kamarádko

proč prstem ukázal právě na tebe?

 

Nemoc ti nedá spát

a ty?

Chceš žít,radovat se a smát.

 

Slzy mám na krajíčku

ale vím,že plakat nesmím.

Prosím nekonečný Ves-mír

pomoz!!!!

Nenechej ji odejít.

 

Mám ještě dva roky

řekla jsi mi.

Já nechápavě dívala se ti do očí.

Vezmu tě opatrně do náručí,

objímám tě....

 

 

Vlasy hladit nemohu

protože je nemáš.

Kůži na hlavě máš popraskanou

ozařování si vybírá svoji daň.

Mé slzy přesto samy z očí kanou

a já do svých rukou jemně vkládám tvoji dlaň.

 

Sedíme tiše vedle sebe

já potom dlouze podívám se na tebe.

Nevzdáš to,že ne?!!!!

Ptám se tě.

 

Tvé oči jsou plné smutku a bolesti

přesto vnímám tvá slova....

Ne nevzdám!!!!

A já posílám prosbu k hvězdám

 za tebe.

Slyším vnitřní hlas svého Srdce....

JEŠTĚ JE NADĚJE.

>