(Kan, 05.10.2022, basne)
Na střeše sedím, za komínem,
oblaka plují mně kolem hlavy,
vítr tajné roznáší zprávy
a já mu připíjím mladým vínem.
Ten rozhled široký - do daleka,
tak blízko jsem hejnům holubím,
vznáší se a netuší, co o nich vím,
a vítr v závanech košili mně svléká.
Rozlévá se vůně růžových květů,
nad střechy, do celého světa,
holubi krouží, těší se z léta,
slunce klade barvy ze sametu.