(blues, 30.10.2022, basne)
Jsou, ale věci
K těm, co bývají si vždycky předem jisti
nepatřím a svoji vůli nevnucuji jiným.
A lež, kterou se chrání děti před bolestí,
nečekám. To bylo by, jak perly házet sviním.
Jsou, ale věci, o které se ani v opilosti,
ač zlákán náladou, slovy nezmíním
těm, co bývají si vždycky předem jisti
vším a svoji vůli vnucují mně i jiným.
Vám magoři však odpustil bych i bez hořkosti
tu lež jenž s trochou zkušeností pochopím
a nemuselo by to být ani v hloupé opilosti.
Snad přijde chvíle, kdy i já blázen pochopím,
že žít jen zdvořilostí není ten správný rým
pro ty, co bývají si vždycky předem jisti.
30.10.2022