(mkinka, 06.11.2022, basne)
Mluvím očima s tím a tím obrazem
a hledám vzkaz s citem i půvabem.
Hlídám je i miluji.
Přijde milá paní,
že radost shání a dívá se po umění.
Usměje se pohodou a povídá řádky,
co jsou téměř knihou.
Já už tu málem nebyla
a sype se z ní důvěra.
To víte, na vesnici malý kluk si hrál se sekyrou.
Znám ho od mimina a vše je mi záhadou.
Padla mi na hlavu a dodnes mám jizvu.
Ty stehy jsou vykřičníkem,
že život je těsný i křehký.
Ach, děti, děti.
Otočí se a je mi andělem.
Jsme si obě darem.