(Caliéry, 19.11.2022, basne)
Tajil se mi dech u každé její tváře.
Věštící andělé v bílých snech
viny mé nesou na křídlech
a peří padá z nebe,
prsty plachtí po kůži,
touha tak blízko je
jako rosa zemi,
po všem stýská se mi,
co už není,
po všem stýská se mi,
co zrodilo se při zatmění.