(someone.else, 08.01.2023, basne)
Do Poezie utíkám,
Svět, kde my dva,
jsme my dva.
Vidím to tak jasně.
Klam nebo budoucnost.
Co na tom záleží.
Vyšívám pavučiny snů,
A večer si lehám do mechu
Pod ně a prohlížím si je.
Hvězdy zašité do těch starých snů.
V poezii vidím nás,
Jako pár milenců,
Budíme se každé ráno,
Slunce, déšť.
A vše dává smysl.
Oba jsme, kde chceme.
Kde máme.
A sníme.
A možná mě držíš za ruku.