(zdenka, 06.02.2023, basne)
přišla jsi za mnou ojíněná
plná radosti zářila jsi
na slovo skoupá vonící barvitostí
hleděly jsme na sebe
oběma nám spolu bylo krásně
v té chvíli v onom okamžiku
na rozcestí než jsme se znovu rozešly
než každá z nás zaujala své pevné místo
ještě chvíli jsme se společně
rozplývaly
nad zázrakem pospolitosti živého a neživého
každá ze svého světa
přišly jsme se obdarovat
uprostřed onoho zázraku zazpíval ptáček nemohl se rozletět
seděl na desce stolu
malíř mu zapomněl namalovat křídla
jeho píseň se vznesla
linula se pokojem domem otevřeným oknem
ojíněná nad ojíněným městem