(Matahaja, 13.04.2023, basne)
Lijavec z pětipater
lije se na úhlovou střechu
vysoký z Nízkých Tater
sotva se skryje v mechu
v kterém i axolotl bledne
že z výšky bude spatřen
kdo stál, teď rád si sedne
vždyť s chodidly je sbratřen
bože, sejmi mi otisk tváře
a pověs na nejbližší větev
nemluvím o posmrtné masce
ani o lampiónu štěstí
tou zmítající větví,
vítr se stane
a listí dřív, než zetlí,
tak svane
však uvést tolik štěstí
kočárek nesvede
ne nepodoben dešti
co padá do nebe . . .