...napsal jsem stíny...
(vrbák, 10.05.2023, basne)
napsal jsem Stíny… anděly noci
sestry milosti s dlouhými noži
s očima jako střepy krasohledu
které mne chránily před světem dní
to s nimi jsem tiše splýval
s jezdci postupného stmívání
protože jedině noc přinesla bezpečí
kdy vřískoty vystřídá
kočičí plyš
denní děs spí
a já neviděn nahý tančím
pokojem se shrbenou lampou
dny byly bílé jako košile hozená v rokli
ale pak jsem onemocněl
a stíny začaly psát mě...
za očima to vždy začíalo tmou
z níž se postupně nořily tváře
různých ďáblů
a ženských bytostí s drápy od hlíny
ale poslední, nejhrůznější, patřila mně...
noci mi obracely vnitřnosti
a z jejich žil vytékal dehet
kloktali jsme jej a prosili
možná se uzdravím
a napíšu další Stíny
budou to stíny jitra
něco, co lze opravdu milovat
možná to bude v jiném městě
možná to bude s jinou ženou a psem
ovšem
plně