(Jan Alexej Ležáky, 27.03.2007, basne)
Potud
Achillem svobodný
ze schodů ohně upaluje.
Pravdu
v patách uplatněných
chtějí žít i on nevědomky žije.
Samo sebou
zamyká za nimi
ode dveří delší srdce noci.
Slova ztichlá
bezmoc neutají
povzdechem rodičů nade vším.
Odtud
vychází po zatmění
Slunce rovnoběžné spolu s ním.
Proti šeru
zdvižených prstů
pro lásku šermovali...
Dotud
měl vůbec být
kdo je z nás a není mezi námi?