(mkinka, 26.07.2023, basne)
Kočka mňouká pod oknem
a slova budí a dávají směr.
Ty rána, co jsem se Ti dívala do očí,
byly nejkrásnější.
Teď sním a odcházím.
Rým je unavený
a já spíše ještě spím.
Únava silnější
a hlava dělá snídani.
Komu?
Když jsme se tak dlouho neviděli.
Možná snad v neděli.
Víra prchá v iluzi.
Vyprávění se stěnou
v lánu vět zamrzí.
Kdo je kdo?
Další vtělení.
Už ne.
Koňské spřežení.
Láska v mlze nezastaví.
Ach, ráno, šilhá a neví.