(Mia, 29.03.2005, basne)
Černý ďábel chyt mě za pačesy
v zoufalém pokusu vrátit zašlé časy.
V zoufalé touze ve mně zabít štěstí
a mučit mou mysl zaťatou pěstí.
Černý ďábel pod krkem mě chyt.
Žádný fejeton, ba ani vtip.
Jen nahá pravda a holá skutečnost.
Nezvládám bolest, mám už dost.
Šedý anděl objal mě v mé agonii.
Jeho paže- slizké, jako zmijí
omotaly moji hruď.
Mám zemřít? Buď jak buď.
Šedý anděl s ďáblem černým
oba mně nadmíru věrní
drželi pevně znavený můj trup.
Snad jako dar pro bílou smrt.