(fisus, 26.08.2023, basne)
Leží tam a země duní
Ví moc dobře,
co se blíží.
Myšlenky mu hlavu tíží
Nepohne se ani o píď
I když kov, co pod hlavou má
Třese se a velmi studí.
Nic už ho však neprobudí.
Už se blíží z dáli světla,
Oči raději zavírá
Jen pár chvil a uleví si
Bojovat už netroufá si
Vlak už jede, nezastaví
Nelze tomu zabránit
Po tváři mu slza teče
Svým pocitům neuteče
Vlak je tady
Projel rychle
Nechci vidět dílo zkázy
Na kolejích zůstaly jen ....
.......................
Nic tam není? Žádná krev?
Opodál však kdosi stojí
Oči rudé, na hlavě rohy
Marně teď už volat bohy
Tichem jeho smích se nese
Směje se a oči žhnou mu
Pro sebe křičí Pamatuj,
že od teď už jsi jenom můj!