(Kaňka, 16.09.2023, basne)
Tvou odvahu vytesám
do dlažby na náměstí
a dovolím citerám
vyprávět zvěstí
že ukrytá v šerosvitu
vyčkávala jsem na lásku
pevnou zeď jako rekvizitu
a přes srdce pásku
vzal si tváře do dlaní
vyvedl mě ze stínu
přitiskl ústa bez ptaní
za uši dal květy jasmínu
sevřel mě v objetí
v úctě mě choval
zbavil mě prokletí
mou křehkost v dlaních schoval