(fisus, 17.09.2023, basne)
List se k zemi pomalu snáší
To jen strom své slzy roní
Na něm pár ptáků na vlně vášně
V dáli zvon jen teskně zvoní
Večerní barvy, oáza klidu
Soumrak započal své divadlo
Za plotem však veselo není
Čas rozhoupal své kyvadlo
Sedí tam muž, co velmi hřešil
Životem svým bude platit
Za svůj čin, co spáchal kdysi
Teď musí svoji duši ztratit
S osudem smířen, zpytuje své svědomí
Před tvrdým trestem utíkat nebude
Po tváři veliké slzy mu stékají
Nic víc než vzpomínka po něm tu nezbyde
Na jeho příběh už nikdo se neptá
Vinen či nevinen? Verdikt dávno padl
Možná, že byl jenom tam, kde stát neměl
Temný stín na něho však bohužel spadl
Slyší, jak blíží se k němu teď kroky
Už bude muset vykročit na cestu
Přichází hlídač a vedle jde kněz
A smrt mu za chvíli navlékne vestu