(Kan, 21.09.2023, basne)
Přestaň mi nosit květiny,
mám raději ty, co žijí.
Za chvíli jsou z nich zdechliny,
co ve vázách hnijí.
A vůbec, už nechoď k nám,
nemám tě ráda, a tak
malou radu ti dám,
raději běž, táta je drak.
Koho tam, zas, u dveří máš ?,
z domu, jak z jeskyně zní
řev, jakoby pekelný Satanáš,
byl mrzutý a nervozní.
Co jsem ti říkala ?, to nemá cenu,
nemám tě ráda a můj táta též.
Hledej si jinde svoji, jinou ženu,
za těmi dveřmi ji určitě nenajdeš.