(Misha, 29.09.2023, basne)
Někdy smutná se zdám,
v duši mé pláč zaznívá
V očích mého nitra se smutek odráží,
temnota se pomalu v srdci rozprostírá
Vzpomínky mě náhle přepadají,
na minulost se zpětně dívám
Touha po tom, co bylo,
pro mě je ztrácený ráj
Smutek mou duši obklopil,
do mého srdce se jako zloděj vkradl
Musím se s ním smířit,
i když ho nechci prožívat
V mých snech se světlo a stín střídá,
ráno s novou nadějí přichází
Smutek se neustále vrací,
jako bumerang do mě udeří
Někdy smutná se zdám,
ale nechci, aby to pravda byla
Chtěla bych se k radosti vrátit,
na všechny bolesti zapomenout
Smutek je součástí života,
s ním se musím naučit žít
Sílu se snažím najít,
abych se s ním mohla smířit
Ať se smutek či radost objeví,
vím, že jsou jen přechodní
S nimi se vypořádám,
abych mohla svobodně žít