(zdenka, 02.10.2023, basne)
do havraních vlasů vetkal měsíc stříbro
prozářil potemnělý nemocniční pokoj
věděl mnohem víc než cokoli kdo z nás jen tušil
nebo si chtěl přiznat
když jsme odcházeli neklopýtali jsme
připadali jsme si jako bárka na klidném moři
zalitá měsíčním svitem