(o3_gambit, 13.10.2023, basne)
Oheň se v každém rozhoří,
Když k vám někdo zle hovoří,
Je to síla, hloubka, hrubost, zlost,
Když už máte někoho dost.
Začíná to plamínkem,
Plamínek, co v oheň přeroste,
Zlý argument na jazyku vyroste,
Je z toho hněv, násilí, boje, války,
Zakročte, nepozorujte to z dálky.
Končí to požárem,
Když se za vším ohlédneš,
A pořádně se rozhlédneš,
Uvidíš bolest, lítost, sklíčenost, smutek,
Byl to oheň v nás, neblahý skutek.
Sen začne v nás růst ve chvíli,
Když se nám děje něco krásného,
Je to láska, city, něha, vášeň,
Na literu třeba milostná báseň.
Začíná to myšlenkou,
Myšlenka, co v sen vyrostla,
V krásnou samozřejmost přerostla,
Je to štěstí, přátelství, víra, jednání laskavé,
Musíte uznat, že je to docela lákavé.
Končí to realitou,
Ta pravda, jež v dnešním světě panuje,
Sen od snu se čím dál vzdaluje,
Je to strach, krutost, nejistota, prázdnota,
Realita je od snu jen neblahá temnota.
Máme v sobě oheň i sen,
Každé ráno, když začíná den,
Záleží na nás, co půjde ven,
Dyť…
Jsme z části oheň, z části sen.