(Jahudkka, 31.03.2007, basne)
Dlouhá léta už ve mě sídlí červotoč,
Marné je plakat a ptát se proč.
Kutá mi v kloubech a hryže kosti,
proradný tvor se málokdy postí...
Chce založit rodinu... mít hezké děti.
A já mám pocit, že podléhám sněti!
Zbytečné je ptát se na důvod bolu,
každý z nás přece spadne až dolu.
Tolik je trpících vinných i bez viny,
stačí si přečíst třeba jen noviny...
Ty však já zásadně na kousky trhám,
vytvářím koláže a před sebou zdrhám.
Rty mi zas zaklejí tu proklatou frázi,
že bůh i ďábel... jsou stejní vrazi!
A když už ve mě zhasíná jiskra,
zas mi bůh ukáže, že budu i zítra.
Červotoč na chvilku klimbá si tiše,
snad bohu děkovat, není jen klišé...