(mkinka, 22.10.2023, basne)
Hodně Ti toho dlužím.
Sním i vím.
Nepíšu smutně
i žádné drama.
Dáváš sebe
v upřímném listu podzimu.
Vše je moje vina
a občas plná splínu.
Může být člověk workoholik jiný?
Stydím se,
že práce nás dělí.
Já v plném chvatu,
chytám Achillovu patu.
Daně, odvody i dluhy.
Já vím.
Veliká odmlka z mé strany bolí.
Asi nejsem normální,
že nejen pět dní je pracovních.
Padají verše,
zapadají sny.
Dny bez času.
Už zas letím
a vím, že ztrácím noblesu.
Hladím za to,
že držíš mě,
když sebe neunesu.
Jsem žena,
co ztratila hodně kvůli času.
Nebylo to schválně.
Miluji tě.
Povzbuzuješ mě
v romancích něhy.
Zůstaň na dotek.
Ach, drahý.