(IkkarisKa, 25.10.2023, basne)
Vyšla jsem na ulici.
S chodidelníky, jak se zdá,
se to ráno roztrh pytel.
Nebo dva.
A to mám jeden pod čepicí.
Pak v rukávníku, ouha,
něčí noha
zaječela mi přímo do dlaní.
V žaludku svítání
a v hlavě, žádný civ,
je-li TO prázdno, co bylo dřív
či teď to zplnanic
šeptá
Ššššlápni do pedálů
a zmiz.
Tak jsem se obrátila na patě
té, co ještě patří mně,
a vešla zase zpět.
U líce ulic prach
Sem zšed
Tam zhněd
Asi chodidelníková sněť