(AngelLia31, 20.11.2023, basne)
Občas je to pro mě těžké.
Jsem jen já a prázdnota.
Kolem tma a myšlenky zlé,
pohlcuje mě nicota.
Snažím se, jak jen můžu,
ale občas se vzdám,
protože nemám už sílu,
s démony bojovat.
Prosím, drž mě za ruku,
když mám zlomená křídla,
krvácím a nikdo není tu,
pouze smrtelná tíha.
Byla jsem ve své hlavě,
jen moje myšlenky a já.
Tušíc, že je zvládnu hravě,
žádná naděje tam nebyla.
Mysl mi ukazuje hrozné věci,
co bych si podle ní měla udělat.
A mě nezbývá nic jiného,
než je do posledního dechu odmítat.
Ztracená v prázdných stránkách,
když odejdu, všimne si někdo?
Nebo budu jen další bezvýznamná ztráta
a bude to všem (i tobě) jedno?
Prosím, buď tu se mnou
a zavaž mé rány řezné,
dřív než má hlava
navždy klesne.