(J's .., 17.12.2023, basne)
k zrcadlení
dosáhneš
hochu
a jsi z věnovaných sladkých bláznovství
venku
vidíš letní dívku
ale už ti nepadá
zmrzlina
na zem
když o ní srdce přemýšlí
jsi tu
a ty děvče zříš jak se třpytí
a že pestrý je
tolik rozličný
duhový sen
okamžik
až se usmíváme
až máme
jaro při tréninku
.
a teď zcizeni táním čekáme v ledovém pokoji
zhaslý oheň ještě chytí
a nebe s hvězdičkou
dáváme i do komentářů nocím
ale mně už cinklo
osmnáct let
budu tady stále v modru čekat cirkusy
až ty básnířko dostaneš chuť
mě získat
pro pocit že jsi?
přijdeš dřív než křížek nebo nikdy
získat mě ke dnešku
kdy dívky dělají bojová umění?
a ty hochu ze zrcadla já
ač jsi přítomen
básník nebo nebásník
kteréhož bolest den co den hlídá
nedokážeš sám jít vstříc?
ona složí tě a nemysli si
na žíněnku
a pak sotva dáš doteky bez hranic
a co ze dlaní si budem číst jako dospělí?
nic
v ringu života jsme padli
a nikdy ani ruku nepodali?
už nejsme děti
a přesto jsme tak malí
a nakonec jsme si vybojovali kousek skály