(mkinka, 17.12.2023, basne)
Dívám se
a odhazuji staré mapy.
Už se nikam nepodívám.
Sny prošly potratem.
Prostě na to nemám.
Smích uzavřel se do samoty.
A milování.
Snad v knížkách bez přílohy.
Koukám do vrásek,
co se množí.
Nějak dožiji tu svou tíži.
Hlava se klátí.
Pastelky nevyndané.
Černá tuž je nepoužitá.
Kdo vidí trávu růst,
když je prosinec.
Možná ta báseň
zůstane a dá neštěstí konec.
Řádka jako hozený míč.
Prosákne vláhou
a není, kde se usušit.
Jsou Vánoce za rohem
a pláč křičí za oknem.
Tichá noc s hracím polem.
Pro herečku,
co u zrcadla se cvičí.
Přežít to zoufalé vlnobití.