(Lesní žínka, 29.01.2024, basne)
Přišlo mi líto,
líto přímo líté,
cožpak to líto nevidíte?
Líto, které oči svlaží,
přiletělo na zápraží
na rohožce svědomí.
A přišlo mi líto léta,
léta, kdy líc poodkvétá,
let, co sotva pocítíte,
jak je v letu léto líté,
až bohyně Afrodíté
našla první šedý vlas.
Jednou zas mi přišlo líto,
že je jitro z oken smyto,
že se budím, sotva svítá,
a že tolik, tolik líta
letním vánkem stále lítá...
A přišlo by mi líto dosti
nenaškrábat o lítosti
rozlícenou hříčku.