(Protos1182, 05.02.2024, basne)
Jsem jaký jsem, důvěřivý blb
Kůru jako strom, říká se mu dub
Jak samorost v lecčem
Dobrota stínu a vláhy
Ty pocity
Okolo strmé skály
padá kamení, vítr vane
Klidem údolí, není požehnané.
Kořeny v kamení se plazí
Půdu tu živou hledají
Sny listů dolů
Domů
Pomalu padají
Zrozením nových dní
Tam rostou větve nové tak.
K nebesům, slunci a nebi ony pak.
Toužebně napínaji konve lístků coby zrak
A pak kameny zavalí kmen
Víra v jeho pevnost
Zlomená
Schne